PRAVIDLA – Rozvíjející větné členy

 

Rozvíjející větné členy dávají hloubku všem textům, ve kterých jsou použity. Dělá Vám problémy při větných rozborech určování větných členů jako předmět, přívlastek, či doplněk? Poučte se v našich on-line pravidlech.

Předmět

  • Závisí na slovese nebo na dějovém přídavném jméně a tvoří s ním skladební dvojici.
  • Vyjadřuje osobu, zvíře, nebo věc, které slovesný děj přímo zasahuje nebo s ním nějak souvisí.
  • Ptáme se na něj pádovými otázkami ( 2.,3., 4., 6.a 7.)  anebo předložkami s pádovými otázkami (př. na koho, na co? O kom, o čem?…)  spojenými s řídícím slovem nebo přídavným jménem.
  • Nejčastěji je předmětem podstatné jméno, zájmeno nebo infinitiv.

Předmět ve větě může být :

a) Holý

př. : Koupil vejce (koho, co?)

b) Rozvitý

př.: Koupil bílá vejce

c) Několikanásobný

př. : Koupil vejce a mléko

Přívlastek

  • Je to větný člen, který závisí na podstatném jméně  a blíže jej určuje, vymezuje jeho význam a tvoří s ním skladební dvojici.
  •  Na přívlastek se ptáme tázacími zájmeny – jaký, který nebo čí (jsou spojena s řídícím podstatným jménem).

 

PŘÍVLASTEK SHODNÝ: shoduje se s podstatným jménem alespoň v pádě, na kterém závisí. Je-li jím přídavné jméno( nebo číslovka či zájmeno v této platnosti) shoduje se v pádě, čísle  arodě ( v mužském i (ne) životností)

hezký den,

ostravští horníci,

čtyřmi koňmi

PŘÍVLASTEK NESHODNÝ:  se svým řídícím podstatným jménem se neskloňuje a zpravidla je v jiném pádě, nebo je vyjádřen příslovcem či infinitivem.

Cesta zpátky,

strýček z Ostravy,

tužka z grafitu

 

Přívlastek ve větě může být:

a) Holý

př. : černá ovce

b) Rozvitý

př.: malá černá ovce

c) Několikanásobný

př.: černá a bílá ovce

d) Postupně rozvíjející

př.: pasáčkova oblíbená malá černá ovce

 

Dále rozlišujeme přívlastek:

Těsný

= vyjadřuje podstatnou vlastnost, kterou nelze beze změny smyslu věty vypustit, proto ho neoddělujeme čárkou

Studenti přihlášení  do soutěže se ohlásí na recepci!

Volný

= vyjadřuje vlastnost nepodstatnou, kterou lze z věty vypustit, aniž by se její smysl změnil, proto ho oddělujeme čárkami z obou stran

Učitel, držící v ruce ukazovátko, požádal studenty, aby se utišili

Přístavek

  • Je to volně připojený shodný přívlastek, který vyjadřuje dodatečně téměř samostatnou myšlenku, jehož základem je podstatné jméno.
  • Je zpravidla rozvitý, řidčeji několikanásobný, a stojí za řídícím jménem.
  • Ve větě jej oddělujeme čárkou a bývá připojován výrazy totiž, a to, to jest….

Např: Zdeněk Nejedlý, nejlepší znalec Smetanovy hudby, napsal knihu Dějiny města Litomyšle a okolí

Doplněk

  • Je to větný člen, který závisí na slovese, ale zároveň se vztahuje ke jménu (nejčastěji v předmětu nebo podmětu), vytváří tedy skladební dvojici jak se slovesem, tak se jménem.
  • Vyjadřuje vlastnost (nebo stav), kterou má toto jméno za určitého děje nebo které se mu dějem přisuzuje.

Rozlišujeme doplněk:

a) Shodný

= shoduje se jménem, ke kterému se vztahuje alespoň v čísle, někdy se shoduje i v pádě a také rodě i v životnosti

př. Jana přišla naštvaná

b) Neshodný

= je v jiném pádě než jméno, které blíže určuje

př.:  Slyšel jsem ho naříkat

Příslovečné určení

  • Je rozvíjející větný člen, který nejčastěji závisí na slovese, někdy také na přídavném jméně nebo příslovci a tvoří s nimi skladební dvojici.
  • Blíže určuje místo (na otázky kde, odkud, kudy, kam),čas( kdy, odkdy, dokdy, jak dlouho, jak často),způsob (míru, prostředek, zřetel, původ a původce- jak, jakým způsobem, kolik, jako měrou, z čeho, od koho, kým)  příčinu(důvod) a účel (proč, nač. K čemu, za jakým účelem), podmínku a přípustku ( za jaké podmínky, i v kterém případě)

 

Rozeznáváme tedy příslovečné určení:

a) Místa

Pojď domů

b) Času

Přijdu odpoledne

c) Různá určení způsobu

Řekl to špatně

Stálo to hodně

d) Příčiny

Křičel nadšením, protože Sparta vyhrála

e) Účelu

Tvářila se smutně, aby jí to odpustil

f) Podmínky

Můžeš ven, když si uklidíš v pokoji

g) Přípustky

Šel ven, i když měl zaracha.

 

Text: Kateřina Šturmová (Univerzita Hradec Králové)

Pošli tento příspěvek svému blízkému