Kupodivu × ku podivu

Kupodivu je příslovce, značící, že něco působí tak, že to budí podiv či překvapení.

Je možné používat více variant?

Ano, obě varianty jsou pravopisně zcela správné. Je tedy správně i spojení psané dohromady, kupodivu, tak i spojení s mezerou, ku podivu. Spojení psané dohromady jako jedno slovo se používá častěji. Pokud byste v rámci jednoho souvislého textu chtěli použít toto příslovce vícekrát, vyberte si jednu variantu a používejte pouze ji, nestřídejte je.

Etymologie a význam slova

Příslovce kupodivu pochází ze slovesa podivit se, které je odvozeno ze slova div, stejně jako slova divný, divit se a udivit. Slovo div, pochází se staroslovanského divъ, které pochází z latinského dīvus, božský. Významový posun zde byl božský → ‘úžas(ný).

Příslovce kupodivu tedy označuje něco, co budí úžas, podiv nebo překvapení.

Podobná spojení

V češtině existuje několik podobných spojení, u kterých jsou, stejně jako u příslovce ku podivu, opět správné obě varianty, jedná se například o příslovce ku příkladu/kupříkladu. Existují ovšem také spojení, která se píší zásadně odděleně.

Jedná se například o ustálené spojení ku prospěchu, kde jednoslovná varianta není přípustná. V případě nejasností si proto raději vyhledejte příslušné slovo, spřežku či slovní spojení ve slovníku.

Použití ve větě:

Petr dnes kupodivu (ku podivu) přišel včas.

Kupodivu (ku podivu) upravdu toto slovní spojení můžeme psát dohromady i zvlášť.

Musel vyrazit na indické čajové plantáže, ale ku podivu (kupodivu) se mu to moc nelíbilo.

Ten film mě kupodivu (ku podivu) vůbec nebavil.

Našli jsme na půdě starou promítačku a kupodivu (ku podivu) stále funguje.

Potkala jsem nejlepší kamarádku z dětství, ale ona mě kupodivu (ku podivu) vůbec nepoznala.

Autor/ka: Klára Sladká
Slovník spisovného jazyka českého Akademie věd České republiky Internetová jazyková příručka Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky Rejzek, J.: Český etymologický slovník. str. 137,  Leda, 2004.
Pošli tento příspěvek svému blízkému