Slovo „lub“ označuje obvodový dřevěný kruh u síta nebo obednění mlecích kamenů ve mlýně.  „Za lubem“ je proto klasické spojení předložky a podstatného jména, a není důvod psát slova dohromady.

Tato slova patří do skupiny spřežek, tvořených ze zájmen a zájmenných příslovců. Rozdíl mezi nimi je jen velmi nepatrný a obvykle závisí na zbylém kontextu věty. Ve většině případů je proto možný obojí pravopis.

Slovo verběž vůbec neexistuje. Správný tvar je proto pouze verbež, označující chátru, bandu či sebranku.

Správný tvar je pouze portfolio. Jde o slovo cizího původu, které původně vyjadřuje souhrn cenných papírů a peněz ve vlastnictví bank.

V češtině se vyskytuje mnoho slov, které můžeme doplnit o koncovku -li. Vznikají tak slova jako: můžeš-li, píšeš-li… a další, která vyjadřují podmiňující způsob.

Výraz psaný dohromady: prozměnu, není gramaticky správný, v češtině se nevyskytuje. Lze tedy použít pouze tvar psaný zvlášť: pro změnu.